Už dávno si pod pojmem služby pro domácnost nepředstavujeme pouze uklízečky v zámcích u novodobé šlechty, ale i tyto služby se nyní nejenže dostávají do sféry nižší třídy, ale zároveň se také stávají potřebnou složkou pilně fungující domácnosti. Jsou to zejména případy, kdy matka pracuje stejně tvrdě jako otec, to znamená pracovní úvazek na plno, do toho ještě chce žít i nějaký svůj život a tak dále. Často pak na dítě není čas anebo není čas na vyzvedávání ze školek a kroužků, protože rodiče například pracují doma a potřebují se soustředit nebo dojíždějí z práce až pozdě večer.
 

Paní na hlídání

 Každá maminka na západě, která je z trochu lepší rodiny, vám potvrdí, že nejlepší „služebné“ jsou z východu Evropy, ať už je to starší paní nebo studentka, Východoevropanky zkrátka mají větší cit pro děti a rodinu než jejich západní protějšky. Proto se tolik studentek vydává do Anglie, Francie nebo Německa hlídat děti, dostávají za to totiž docela pěkný peníz a rodiče dětí se nebojí připlatit ani za pokoj nebo pohodlí.
 

Je ta služba pro všechny?

O tom ostatně svědčí řada případů, kdy „chůvu“ dělali i muži. Samozřejmě, není to standard a spousta domácnosti by raději preferovala ženu, ale jsou i takoví, kteří jsou zavedení „chůváci“ a nijak jim to nevadí, ba naopak jsou docela oblíbení.
 
V České republice se chůvy nevyskytují až v tak hojné míře, protože přece jen slovanské babičky jsou více než rády, že mohou pohlídat vnoučata, i když to se poslední dobou také mění. Co je ale nejvýraznějším rozdílem mezi Českem a zahraničím = mzda takové chůvy. V Česku se sice platí na poměry docela dost, avšak stále je mnohem výhodnější odjet do zahraničí, válet se na pohovce se zapnutou televizí a občas pohlídat dítě. Samozřejmě, že některé by namítaly, že takhle jednoduché to tedy není, že přece jen musí i uklízet, starat se o domácnost atd. = stejně ale dostanou větší plat než české uklízečky, chůvy a pečovatelky dohromady.