Nedávno proběhly zimní olympijské hry. Součástí her je také Curling, týmový sport, ve kterém se hráči snaží dostat kameny co nejpřesněji do vyznačeného prostoru. Možná to tak nevypadá, ale historie tohoto sportu je poměrně dlouhá. Poprvé se curling hrál v dnešním Skotsku. Jednalo se o hru na zamrzlých jezerech. Počátkem osmnáctého století byla dokonce sepsána první oficiální pravidla. Na obraze „Lovci ve sněhu“ Pietera Bruegela staršího z roku 1565 najdeme hráče curlingu.

Curling se do Evropy rozšiřuje v průběhu 19. století a časem dokonce do Severní Ameriky a na Nový Zéland. Na zimních olympijských hrách ho mohli diváci vidět v roce 1924, ale jednalo se tehdy o ukázkový sport. Jako ukázkový sport byl na olympijských hrách také v letech 1932, 1988 a 1992. Jako plnohodnotný sport se začíná objevovat od her v Naganu v roce 1998. Mezi nejlepší hráče Curlinku patří hráči skandinávských a alpských států, dále hráči Kanady, USA a Velké Británie.
 

Seznamme se s pravidly

Dráha má rozměry 42,5 metrů na délku a minimálně 4,27 m na šířku. Hrací kameny jsou vyrobbeny z žuly. Má tvar kruhového kotouče. Pro hráče curlingu je velmi důležitá speciální obuv. Ta má na jedné z bot klouzavou podrážku. Důležitým nástrojem je Curlingové koště. Koštětem hráči zametají před jedoucím kamenem led. Metením se led čistí a zahřívá. To zpomaluje kámen a prodlužuje se délka jeho skluzu a rotace.

Hrají proti sobě dvě čtyřčlenná družstva. Utkání má osm či deset kol (endů). V každém je snahou umístit a udržet co nejvyšší počet kamenů svého družstva co nejvíce středu cílových kruhů. Zásadní význam má tzv. odhoz kamene. Dohromady je ve hře 16 kamenů, 8 na každé straně.
V České republice je tento sport relativně v začátcích. Najdeme zde jen dvě specializované haly a to v Rozptylech a ve Zbraslavi. Soutěž je rozdělena na 3 úrovně (extraliga, první liga a divize).